Psí mystéria

Chodský pes je naše české národní plemeno. Jeho historie sahá až do 13. století. Na Šumavě střežili nejdůležitější cesty vedoucí od Domažlic do Němec odnepaměti Chodové. Psi, kteří je doprovázeli, byli tvrdí, houževnatí a velmi odolní. Jejich povinností nebylo jen střežit pohraničí, ale byli využíváni i k pastevectví a stopování zvěře. O chodském psu psal již Jindřich Šimon Baar ve svých vzpomínkách na historii Chodska. Chodský pes se objevuje i na kresbách Mikoláše Alše, které doplnily román Aloise Jiráska Psohlavci.

Toto historicky doložené plemeno však téměř upadlo v zapomnění. O jeho znovuvytvoření se kynologičtí odborníci začali pokoušet až v roce 1984, kdy byly v kynologickém tisku uveřejněny obrázky tohoto ovčáka s výzvou pro eventuální majitele. Několik čtenářů odpovědělo, že chodského psa mají, a tak začala první fáze regenerace. Základem pro znovuvytvoření chodského psa byla fenka Bessy, pes Dixi a o něco později i pes Blesk. Od roku 1987 do roku 1992 bylo odchováno 35 vrhů štěňat. V letech 1993 až 1995 došlo ke zlepšení a sjednocení typu chodského psa a ustálení jeho kohoutkové výšky. Dnes je tento ovčák výborným rodinným psem, je to pes, jak se říká, "do nepohody". (www.pejsek.cz)

Přeneseme se do 80 let 20.století. Ze starého místního typu dlouhosrstého ovčáka - chodského psa - zřejmě nezbylo zhola nic. Zůstaly jen obrázky, literatura, pomník a pak novodobé symboly bývalé chodské slávy:dnešní chodský prapor s hlavou psa, odznaky pohraničníků, miniaturní sošky jako suvenýry a lidové povídačky(např.o neznámém černém psisku, které v noci běhalo Lamingerovi po nádvoří a strašilo).
Píše se rok 1982.Pan doc.ing.dr.Vilém Kurz zasílá panu ing.Janu Findejsovi fotografie psů několika plemen, o nichž se domnívá, že naděje na jejich obnovu je reálná. Mezi fotografiemi je i snímek dlouhosrstého ovčáckého psa. V časopise "Pes-přítel člověka"č.4/84 je pak snímek zveřejněn a s ním text pana ing.Findejse.

--> Pes pochází ze spojení, kdy byl použit regenerát (jedinec, který není úředně chodský pes,ale odpovídá představám a jejich použití bylo ze začátku chovu pro založení více linií a oživení chovu) Dnes se již regeneráti nepoužívají, proto ani chodský pes bez PP nebude nikdy použit v chovu

Chodský pes byl na Chodsku ještě dosti rozšířen v dobách J.Š.Baara, který sám toto plemeno nazýval chodským a pod tímto názvem jej taky představoval, neboť byl tomuto plemeni velmi nakloněn a spojoval je se svou láskou k rodnému a milovanému Chodsku. Z jeho osobních vyprávění vyplývá, že forma byla nejvíce rozšířena v okolí Klenčí. Ani o výskytu zbytků tohoto plemene nejsou k dispozici žádné zprávy ani jiné údaje a tak jeho obnova a záchrana spočívá opravdu jen v náhodě, že některý z milovníků Chodska po přečtení těchto řádků vynaloží své síly a objeví ten nejnutnější základ k jeho obnově. Spíše však chodský pes zůstane nadále vzpomínkou na slavné dny Chodů".

Jde vlastně o legendární článek, protože díky jeho zveřejnění se přihlásili čtenáři, kteří se domnívali,že vlastní jednice podobné psu na fotografii. Pan ing.Findejs rozjel další vlak tím správným směrem a dnes už tuší, že jej hned tak někdo nezastaví. Začalo se od nuly se psy, jejichž majitelé reagovali na výzvu.Začalo se s jedinci, kteří se svým vzhledem i výrazem přibližovali psům na Alšových obrázcích a psu na pomníku v Hrádku. Neidealizujme situaci a nesnažme se tvrdit, že psi, kteří byli nalezeni a vybráni, jsou zbytkem původního plemene. To bychom nejdříve museli dokázat. Dokladovat původ každého z nalezených jedinců - nešlo by o jednu generaci, ale o celé generace(počet si netroufám odhadnout)Objevením těchto psů jsme získali základ pro tvorbu plemene nového,nebo lépe,regenerát plemene starého. A my - chovatelé - se snažíme obnovit, regenerovat něco, co už tu jednou , kdysi, možná ještě nedávno bylo. Pilířem obnoveného chovu chodského psa je "pramáti" Bessy(původ neznám)pana Leopolda Hykla z Otaslavic u Prostějova, který se s obrovským nadšením vrhl do chovatelské práce. Bessy byla kryta psy rovněž neznámého původu,a to Dixim a pak Bleskam. První dva vrhy v roce 1985 a 1986 z chovatelské stanice Na BARANCE se staly základem pro další rozvoj chovu. Čtrvrtý pes Brix ,objeven v roce 1990.
Několik chovatelských stanic z počátku chovu: NA BARANCE - Leopold Hykel, DOBRÁ STOPA- Josef Přikryl, NA BYLINKÁCH - Antonín Peška, SANTANA - ing.Taťana Schmidtová, CHODSKY PES - Milan Wágner, PRIMA NOVA - Jana Svobodová, GARSIA - Lenka Eliášová, z PSÍ ZAHRADY - Šárka Galgonková, HADONOŠ - Bohunka Hořínková, z GIPOVA - Lenka Fejerová
BRYVILSÁR - Jana Kudrnáčová

Přečtěte si zajímavý článek pana Ivana Stuchlého o regeneraci chodského psa na klubových stránkách KPCHP.

Tento pes je hezký,má standardně rozložené znaky,avšak špatné barvy. Proto nebyl pes využit v chovu -->